No, a je tu za námi další úspěšný rok našeho „klubíku“. Zakončovali jsme jako obvykle něčím výjimečným, co není úplně běžné. Tentokrát těch nej bylo hned několik. Nejstarší most přes Svratku (i když už nestojí – sochy z něj jsou u kostela Milosrdných bratří), dále to byla nejdelší ulice v Brně, a to ulice Vídeňská. Shodou okolností je na ní také úsek, v němž „šaliny“ dosahují v Brně nejvyšší rychlosti. Pan řidič našeho vozu na lince č. 2 si všiml, že se na tu pekelnou jízdu všichni těšíme, a tak pořádně „šlápl na plyn“. Málem jsme proskočili střechou tramvaje, jak to s námi házelo. Cestou zpátky už to nebyla tak divoká jízda. Nevadí, závěrečná zmrzlina nám zase náladu vylepšila.
Tak, a teď až do září výlety jen s rodiči. Ahoj v příštím školním roce :-).