V pátek 11. ledna žáci VI.C navštívili Komunitní centrum pro válečné veterány v Brně, Dobrovského 27c. Absolvovali výukový program s názvem Poznej svého veterána – dozvěděli se několik podstatných informací o situaci před 1. světovou válkou, o jejím průběhu a výsledku, o úspěšných snahách českých osobností a především o významu československých legií. Poté následovalo zhlédnutí dokumentu spolu s vytyčením postupu legionářů na slepé mapce a další aktivity. Pozornosti se těšila vojenská truhla plná historických legionářských artefaktů. Paní lektorka Mgr. D. Martinková také žákům nabídla, že v pražském archivu zkusí zjistit informace týkající se předka-legionáře kohokoliv z dětí.
Ukázky postřehů žáků:
V pátek 11.1. 2019 jsme z naší třídou VI.C navštívili Centrum pro válečné veterány. Moc jsme se tam těšili, až zjistíme, kdo byl náš legionář. Dozvěděli jsme se, že naši předci bojovali kolem Transibiřské magistrály. Dále jsme prošli výstavu válečných fotografií a dozvěděli jsme se něco o padlých vojácích. Zejména těch, kteří padli roku 2018. Dále jsme si prohlédli dobové pohlednice a oblečení. No a také jsme dostali do rukou dobové předměty a hádali jsme, z jaké jsou doby. Dokonce jsme byli poučeni o tom, že se naši vojáci rozeznávali nášivkami na čepicích…
Veronika Ryšavá a Anežka Zapletalová
Byla to prezentace hlavně o 1. světové válce. Zjistila jsem, že čeští legionáři bojovali po boku Rusů, Francouzů, Italů, Američanů. Byly tam i předměty, které měli legionáři u sebe (např. opasky, láhve, hrnce a pohlednice). Legionáři tiskli vlastní pohlednice.
Byly tam fotky zemřelých veteránů i těch čtyř, kteří minulý rok zahynuli v Afghánistánu. Mohli jsme na mapě vyznačit vlakovou magistrálu. Mohli jsme donést jméno legionáře v naší rodině a oni vyhledali podrobnosti o něm.
Vendula Šoukalová
Ano, je to pravda, byli to oni, legionáři, kteří za nás bojovali. Byl jsem moc rád, že jsem tuto akci navštívil. Mám také radost z tohoto tématu, protože se o ně zajímám…
Jan Jochman
Když jsme přijeli, byli jsme velmi pěkně přivítáni paní a pánem. Paní s námi strávila zbytek našeho velice zajímavého programu. Nejvíce mě zaujala trasa Transibiřské magistrály. Také jsem se dozvěděla, že po této magistrále se dá jet i v dnešní době – celá tato cesta dnes trvá sedm dní. Paní nás také provedla jejich komunitním centrem. Měli tam měkká křesla, na kterých se dobře sedělo. Ukázala nám i zeď, na které byly fotky českých vojáků, kteří zemřeli. Po prohlédnutí centra jsme si z legionářské cestovní truhly vybrali různé věci a odhadovali, zda je u sebe mohl mít i legionář.
Celkově se mi návštěva líbila a také byla velice poučná.
Markéta Kuncová
Co se mi líbilo: Líbila se mi ta prezentace a ty super křesla. Taky se mi líbilo odhadování, jestli ta věc byla z doby před/po 1. světové válce.
Co se mi nelíbilo: Není nic, co se mi nelíbilo.
Co zlepšit: v odhadování období věcí, aby nebylo tolik dopisnic.
Honza Vrtek
Noo…vcelku program dobrý, akorát jsem myslel/a, že když se program jmenuje Poznej svého veterána, že zadáme své jméno a příjmení a v počítači se vyhledá, kdo byl „náš“ veterán, to mě zklamalo. Jinak ty prostory byly hezké (a křesla měkká), pořad byl zajímavý, osobně jsem byl/a spokojený/áJ.
Kaktus
V centru nás to bavilo. Mluvili jsme o válečných veteránech. Viděli jsme originál první české pohlednice a věci, které používali v 1. světové válce.
Natálie Karolová a Petra Kohlová
Nemůžu říct, že by mě to bavilo. Bylo to zdlouhavé a částmi nudné… Trošku mě bavila práce s mapou… Tento program byl podle mě pro starší, ale nevadí.
Matouš Kapusta
Dozvěděla jsem se toho hodně nového o českých legiích. A jsem za to ráda. Některé jejich obrázky mi ukázaly, jak krutá je válka. Tamní místnost, do které jsme vstoupili, byla červená a vypadala jako kancelář nějakého premiéra. Byl tam i kulečník a velice pohodlná křesla. Když jsme hráli takovou odhadovací hru, dostala jsem dřevěnou misku se lžící. Výklad se mi moc líbil a prohlídka centra také.
Marie Brtníková
Nahrávání ...
