Balada z V.B

od autora: | |

Inspirací pro psaní balad nám bylo dílo Kytice od Karla Jaromíra Erbena, při jehož poslechu nám vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Trošku jsme se uklidnili při společné četbě z čítanky, kde byla moderní balada Polednice  od Jiřího Suchého, jejíž kousek pro představu nabízíme:

U lednice dítě stálo
Z plna hrdla zpívalo
Na tranzistor k tomu hrálo
Do rytmu se kývalo…

Nyní předkládáme díla vlastní laskavému čtenáři k posouzení…

Balada o chlapci a ptáčkovi
Viktor Malášek

Přišla zima, tuhá však ještě není.
Povím vám smutný příběh,
který není k zapomnění.Noci i rána už mrazivá jsou,
odpoledne však slunce nechce vyhasnout.
V tu dobu malé dítě života neznalé,
vyšlo si k jezeru, které je málo zamrzlé.

Kochá se pohledem
na hladinu ozářenou sluncem.
Tenký led leskne se jak zrcadlo,
vstoupit na něj by nikoho nenapadlo.

Nedaleko od břehu uvidělo ptáčka,
jenž zraněné má křídlo i nohu.
Zřejmě šlo o tvrdé přistání na zamrzlou hladinu.

Bezelstné dítě s dobrým úmyslem,
vrhlo se zachránit ptáčka velkým skokem,
Když v tom KŘUP a BUM,
Chlapec i ptáček mizí pod ledem.

Hoch ani ptáček z toho živí nevyváznou,
chlapec následuje do nebe svoji duši čistou.

Kdo život ztratí pro druhého,
Na věky zbaví se všeho zlého.

 Balada o třídě
Jan Sýkora

U tabule dítě stálo,
v ruce křídu drželo.
V hlavě má jen velmi málo,
učení se vzepřelo.Učitelka spíná ruce,
BOŽE, to je výuka!
Z toho bude revoluce,
na čelo si zaťuká.

Hází sešit přes půl třídy.
To je ale nezbeda!
Už mám z toho kolitidy,
zavolám naň souseda.

Učitelka koulí oči,
chytá dítě pod krkem.
Všechno se teď divně točí,
asi skončí pod smrkem.
Záložka pro permanentní odkaz.