Přestože se konec školního roku kvapem blíží a venku sluníčko volá ke koupání, naši malí zvídálci nelenoší. Tentokrát se vydali pátrat po nejvyšších budovách světa. Prohlédli si zajímavé fotografie a nahlédli do interiéru nejvyšší stavby v ČR. Jistě víte, že se jedná o AZ TOWER, který se svými 111 metry předčil … Celý příspěvek
Nejprve jsme se zahřáli a protáhli. Museli jsme rozplést velký uzel a spočítat, kolik nohou a rukou se může dotýkat země. Pak zvídálci dostali těžký úkol. Museli … Celý příspěvek
Nastalo jaro a my jsme to pocítili i ve Zvídálku. Navštívily nás zvířecí rodinky. Seznámili jsme se s mláďaty a jejich rodiči. Poznávali jsme je podle zvuků, skládali … Celý příspěvek
Pokud si myslíte, že jsme na návštěvě u zvídálků, pak máte pravdu. Tentokrát totiž proběhlo setkání v duchu angličtiny. Z Anglie přiletěly dvě příjemné paní učitelky a ihned na děti spustily záplavu anglických výrazů: Hi, how are you? What is your name? Ruce, nohy gesta, perfektní herecké výkony a všichni si … Celý příspěvek
Zvídálek nám opět připravil mnohá překvapení – najednou jsme se ocitli bez zraku a museli jsme najít cestu do třídy. Spoléhali jsme se na kamarády, na vodícího psa, na ostatní naše smysly. Pozorovali jsme, jak reaguje naše oko na světlo a tmu, také jsme zkoušeli přečíst slova napsaná technikou … Celý příspěvek
Člověk, ten má smyslů pět, znám je všechny nazpaměť.
Kde jsou oči, tam je ZRAK, po prstech nám skáče HMAT.
SLUCH nám sedí na uších, do nosu nám vlezl ČICH.
A CHUŤ v ústech na jazýčku spinká si tu na krajíčku.
My dospělí to přece víme, ale naši malí zvídálci v tom tak jasno nemají. Ale po čtvrteční schůzce by vám mnohé věci mohli objasnit. Tentokrát děti nahlédly pod poličku lidského těla.
Začali jsme rozcvičkou a pozorovali jsme, co se stalo s naším dechem a jak srdíčko zrychlilo svůj tep. Dýchání je nejjednodušší … Celý příspěvek
Tentokrát naše malé zvídálky navštívila tajemná postava. Zkuste hádat: Je oporou těla, tvoří jeho velikost a tvar, má více jak 200 dílků, chrání nás… No vida, uhodli jste!
Tou tajemnou postavou byla lidská kostra, nejdříve prostrčila dveřmi jeden prstíček, pak celou ruku a děti volaly: „ Jen pojď dál, my se nebojíme! “
A tak poznání začalo. Co děti nenašly na kostře, hledaly pak na svém těle. Už vědí … Celý příspěvek
Čtvrteční odpoledne probíhalo tentokrát v herní atmosféře. Ne že by si jindy zvídálci nehráli. Ale tentokrát se měli seznámit s novými stolními hrami. Jen co se spočítali, sami se pak rozdělili do čtyř týmů a zasedli ke stolečkům. Po zaznění zvonku si místa vyměnili a vyzkoušeli si tak čtyři nové hry. Jako nejoblíbenější označili hru Chňapni pejska. Samozřejmě, že by si přáli i ostatní … Celý příspěvek
Tentokrát bylo setkání malých zvídálků opravdu veselé. Vydali se na návštěvu přímo do pekla a učili čerty, jak zlepšit svoji kondici, ještě před tím, než vyrazí na zemský povrch pro nezbedné človíčky. Školní tělocvična ožila dětským křikem a nadšením z pohybu.
Rychlá rozcvička o čertí ocásky děti rozehřála, takže zdolávat další překážky bylo pak jednoduché. Na kruzích ukázaly svoje svaly, nebezpečná skluzavka přestala … Celý příspěvek
Nahrávání ...
