…do nedávno zcela opuštěných míst, v nichž skutečná výroba oceli skončila v roce 1998. Z bývalého průmyslového kolosu se stalo místo vzdělávání a zážitků. Měli jsme možnost toto místo poznat a vyzkoušet si spoustu praktických zaniklých technických zařízení.
Ostrava, Renáta Kadlová z IX.A
Naše třída IX.A jela spolu se žáky dalších tříd do Ostravy, konkrétně do Vítkovic, podívat se na vysokou pec. Předtím jsme však šli do interaktivního muzea, ve kterém se expozice týkala spíše industrializace a strojů obecně. Zde jsme také zhlédli úvodní film. V samotné expozici byly některé exponáty zajímavější, jiné méně. Myslím, že moji spolužáci si muzeum užili. Následovala vysoká pec. Před výstupem do šedesáti metrů její výšky jsme dostali helmy, snad kvůli bezpečnosti. Výhled byl vskutku nádherný. Pod námi byl onen celý kovový kolos oblasti, ve které jsme se pohybovali. Následoval krátký náhled do útrob pece samotné. Potom jsme velmi dlouho čekali na odjezd, což je podle mne snad jediné mínus. Následoval odjezd. Mnozí byli již tak unaveni, že cestu zpět prospali.
Ostrava – dolní oblast Vítkovic, Lukáš Beránek z IX.B
V Ostravě jsme navštívili technické muzeum ve stylu Julese Verna. V muzeu jsme měli průvodce, který nám zodpověděl všechny naše otázky, dozvěděli jsme se, jak funguje parní stroj a spousta dalších úžasných věcí a zařízení. Viděli jsme video, které nás obohatilo a dalo nám spoustu nového do života. Zkusili jsme si, jak se řídí auto, motorka, ale i letadlo. Z výšky 60 metrů jsme si mohli prohlédnout celý skanzen a v podstatě i celou Ostravu, ale také Beskydy a jejich nejvyšší vrchol Lysou horu. A na závěr jsme viděli Nemovu ponorku.
Exkurze do Vítkovických železáren, Jaroslav Rohel z VIII.B
Ve středu 24. 9. 2014 jsme jeli na exkurzi do bývalých Vítkovických železáren. U školy jsme měli být v 7.15 h a v 7.30 h jsme odjížděli dvěma autobusy. Na místě jsme se rozdělili do skupin. Skupiny se prostřídaly, takže všichni byli všude. Dvě skupiny šly do haly U6, jedna dřív a druhá za chvilku po ní. V hale byla interaktivní výstava, kde jsme si mohli vyzkoušet a osahat všemožné technické vynálezy. Také jsme zde viděli obrovské dmychadlo.
Po chvilce odpočinku jsme šli na prohlídku vysoké pece, vyjeli jsme tam proskleným vozíkem po trase, po které jezdilo ve vozících uhlí. Pak jsme vyšli po železném schodišti na nejvyšší ochoz vysoký 65 metrů, ze kterého byl nádherný pohled na současné železárny a Ostravu. Měli jsme štěstí, celý den krásně svítilo slunce. V dálce jsme zahlédli dokonce vrcholky Beskyd s Lysou horou a jejím vysílačem. Po cestě dolů jsme si prohlídli vysokou pec zevnitř, úplně dole zase místo odpichu. Po skončení prohlídek jsme se naobědvali ze svých zásob a jeli jsme zpátky ke škole. Tam jsme dojeli kolem 17 hodin. Všem se tam moc líbilo a rádi bychom jeli na podobnou akci zase.
Ostrava, Matěj Lešek z VIII.C
Na exkurzi v Ostravě se mi velice líbilo. Jak vysoká pec, tak i budova U6, ve které jsme si mohli vyzkoušet jednoduché kladkostroje, páky, mohli jsme se podívat na to, jak se vítkovické pece rozvíjely a mohli jsme si i vyzkoušet simulátory různých dopravních prostředků.
Potom jsme šli na samotnou vysokou pec, na kterou jsme vyjeli výtahem, kterým se dříve do pece vozilo uhlí. Při jízdě lanovkou jsem si připadal, jako když jedu petřínskou lanovkou v Praze. Potom, co jsme vyjeli a ještě jsme vyšli pár schodů, se nám naskytl pohled na široké okolí Ostravska; od Beskyd přes hranici se Slovenskem až na Polsko. Někteří se výšek báli, ale nádhernému výhledu na okolí Ostravy neodolali.
Exkurze byla velice pěkná a myslím, že nejen mně se líbila.