Tato návštěva byla tak trošku tajemství. Do poslední chvilky jsme si neuměli představit, co vlastně uvidíme. A že jsme toho viděli. Někteří z nás se stali skalními fanoušky 3D tiskárny a již cestou domů spřádali plány, jak z kapesného ušetřit na tuto technickou vymoženost. Všechny beze zbytku fascinovaly skutečné kosti a lebky všeho druhu. Nejlepší informace ovšem byla, že kostra uprostřed místnosti byla nalezena na ulici Vídeňské a že se jedná o skelet Slovanky, staré několik tisíc let. Pak už jen 3D fotografie našich „xichtíků“, kouknout do mikroskopu, vyzkoušet tenzometr, pořádně umýt ruce a „hurá“ domů.
Klub v Ústavu antropologie
Záložka pro permanentní odkaz.