Pojďte se s námi ohlédnout za třemi měsíci naší činnosti v tomto školním roce.
Začali jsme našimi smysly. Jaké to je, mít všech 5 nebo snad 6? Jestli nás mohou také někdy oklamat a co to s námi dělá, když nám některý ze smyslů chybí. Nejvíc děti bavilo „šátrat“ v hmatové krabici a ochutnávat se zavázanýma očima.
Další lekci jsme vě
novali chemii a mýdlovým bublinám. Jak může tahle křehká krása držet pohromadě? Že by bylo v hlavní roli povrchové napětí?
Už vám někdo řekl: „Nebuď škrob!“? Jestli ano, tak víte, že toto rčení má se skutečným škrobem pramálo společného. My jsme ho zkoušeli rozeznat od cukru a používali jsme k tomu různé metody. Hlavně neochutnávat! Zahráli jsme si na popelky a přitom tipovali, která semena či plody obsahují tohoto polysacharidu největší procento. Nejvíc nás bavilo zkoumat, jestli je v párku opravdu maso…
Nesedíme jenom u mikroskopu nebo v laboratoři. Vyrážíme také za odborníky. Tentokrát to bylo do mineralogických sbírek Moravského zemského muzea. Paní doktorka nám potvrdila to, co jsme už o minerálech věděli z hodin přírodovědy nebo ze samostudia, protože nás fascinuje, kolik krásy je v tomto neživém materiálu (slova Dana Štorka). Vyzkoušeli jsme si objevovat různé vlastnosti, díky kterým se nerosty poznají. Dozvěděli jsme se, že meteorit se hledá podobně jako houby, jen díky meteostanicím máte přesněji vymezený prostor. Za naše vědomosti jsme byli mnohokrát pochváleni a odměněni pohledem na minerály vykazujícím luminiscenci a také možností odnést si vybraný minerál domů.
Nahrávání ...
